Divadlo Ježek a Čížek

Divadlo Ježek a Čížek bychom mohli nazvat jakousi solidární organizací. Jedná se o to, že toto divadlo spolupracuje s lidmi, kteří byli nebo jsou bezdomovci. Napříč divadlem a různým divadelním aktivitám tak těmto lidem bez domova nabízí spoustu možností, jak se zapojit do kultury a jiného dění.

Divadlo působí v Praze od roku 2000, přičemž se od tohoto roku v souboru vystřídalo zhruba kolem 300 herců a celkově bylo nastudováno 15 inscenací. Divadlo také pořádá každoročně bezdomovecký festival Hic sunt leones mezi národy. K hlavním důvodům, proč se lidé stanou bezdomovci, patří například krach mezilidských vztahů, absence rodinného zázemí, závislosti, ztráta zaměstnání, nemoc a další.

Klientům  Divadla Ježek a Čížek je nabízeno psychologické,sociální i právní poradenství a také možnost si urgentně zavolat kvůli důležitým věcem. Dále je také odkazuje na kvalifikované pracovníky v podobných organizacích a na dané sociální služby. Své klienty, kteří jsou herci, také navštěvují v nemocničních zařízeních a doprovázejí je v případě zájmu na k soudu, lékaři na úřad a tak podobně. Divadlo Ježek a Čížek takto působí i na na opravdu širokou veřejnost a snaží se, aby lidé změnili svoji představu o bezdomovcích.

Stará se také o pořádání různých seminářů jak pro odbornou, tak také pro laickou veřejnost a vystupuje na velkém množství akcí. Obecně bychom mohli říct, že divadlo nabízí svým klientům divadlo ve dvojí podobě. Jedná se o práci v divadelní přípravce a dále vážnější práce na inscenaci.

Národní divadlo

Národní divadlo v Praze je jedním z nejznámějších divadel u nás v České republice. Jedná se o novorenesanční budovu Josefa Zítka, která je tak jednou z nejúžasnějších staveb u nás jak z hlediska historického a obecně národněkulturního, tak i čistě architektonického hlediska.

V současnosti Národní divadlo sdružuje čtyři různé scény. Jedná se o scénu historickou neboli Zítkovu budovu, dále Nová scéna, která se nachází vedle historické budova a která byla otevřena roku 1983, dále Stavovské divadlo, které bylo k Národnímu divadlu přičleněno hned po válce, přičemž potom se přejmenovalo na Tylovo divadlo a konečně Divadlo Kolowrat.

Od roku 1948 se k Národnímu divadlu přičlenilo i tamější Nové německé divadlo, které se nachází na jihu Vinohrad a které se později přejmenovalo na Smetanovo divadlo. Toto divadlo bylo roku 1992 osamostatněno jako Státní opera Praha, avšak roku 2011 usiluje ministr kultury Jiří Besser o opakované sloučení divadel a jiných uměleckých souborů. Národní divadlo má po sebou trojici různých uměleckých sborů.

Jedná se o Činohru Národního divadla, Balet Národního divadla a Operu Národního divadla. Zřizovatelem Národního divadla je Ministerstvo kultury České republiky. V čele Národního divadla stojí ředitel, jehož poradním orgánem je Rada Národního divadla.

Loutkové divadlo

Loutkové divadlo je vlastně divadlem, jehož nejčastějším prostředkem k vyjadřování je neživá hmota, nejčastěji tedy loutka. Pokud bychom měli pátrat po historii loutkových divadel, museli bychom zajít až do starověku.

Tyto divadlo jsou typické pro národy, zejména pro Asiaty a Evropany, avšak určitými formami loutkových divadel se můžeme potkat snad všude na světě. Kromě tradičních a lidových forem loutkového divadla, které jsou také asi nejvíce známé, se můžeme setkat také s loutkovým divadlem kabaretním, experimentujícím a dalšími typy.

V evropských zemích je pravděpodobně nejčastější forma malá, většinou jedno až tříčlenná, kočující skupina, která se zaměřuje především na hraní ve školských a kulturních zařízeních, na festivalech a přehlídkách a samozřejmě také na různých poutích, jarmarcích a všelijakých slavnostech. Dneska je loutkové divadlo chápáno zejména jako zábava pro děti, avšak v průběhu dějin se jednalo o zábavu vícegenerační.

U nás, v v zemích českých, je loutkové divadlo tradiční formou zábavy již pěknou řadu století. Pokud bychom měli jmenovat nejznámější české loutkaře, tak by to byli určitě Matěj Kopecký a jeho postava Kašpárka, dále Josef Skup a Miloš Kirschner a jejich Spejbl a Hurvínek.

Divadlo Kalich

Divadlo Kalich je jednou z nejvýraznějších a nejnavštěvovanějších pražských scén, které zahájilo svůj pravidelný provoz v pražském městském centru přesně na začátku listopadu roku 1999. Divadlo bylo do tohoto roku pouze zchátralým a zpustlým skladištěm, vyrostl zde však komorní moderní bezbariérový  sál o moderních technickém vybavení evropské úrovně.

První hrou, která se v divadle hrála, byl český muzikál Hamlet a muzikály stále tvoří oporu programové nabídky divadla. Moderní dramaturgie Divadle Kalich staví na tom, že chce nabídnout kulturní zážitky pro opravdu široké řady lidí. Tímto je Divadlo Kalich v nabídce pražských divadel opravdu ojedinělé.

V jeho programu je také zastoupena spousta divadelních žánrů, například inscenace činoher současných domácích i světových autorů, které jsou uváděny již od samotných počátků fungování divadla, představení tance od známých choreografů, hry a koncerty pro děti. Hlavním cílem Divadla Kalich je představovat hry premiérově a a také seznámit české publikum s tím, co se hraje v současnosti ve světě. Pozornost divadla je také zaměřena především na publikum mladší, které se svými představeními snaží nejen bavit, ale také vzdělávat.

Divadlo Na Vinohradech

Městské divadlo na Královských Vinohradech se slavnostně otevřelo 24. listopadu roku 1907, a to hrou Godiva od Jaroslava Vrchlického. Do čela tohoto nového divadelního ústavu se postavil dramatik a novinář František Adolf Šubert. Umělecké působení tohoto muže v divadle přineslo mnoho úspěchů, avšak brzy z divadla odešel zejména kvůli rozsáhlým rozporům se správním výborem divadla.

Jeho ředitelské místo zastoupil divadelník a spisovatel Václav Štech, přičemž za jeho působení se do funkce tajemníka a lektora dostal K.H. Hillar.

Hilar byl o rok později také jmenován šéfem činohry a také dramaturgem. Svými divadelními názory, podobou inscenací i divadelním pojetím, které režíroval, se stal jednou z nejvýznamnějších osobností Městského divadla na Královských Vinohradech za celý čas jeho existence. Od roku 1907 existovaly v divadle dvě scény, a to soubor operety a opery a činoherní soubor.

Roku 1919 však z divadla odešla zpěvohra a Městské divadlo se stalo pouze činoherním divadlem. S městským divadlem Na Vinohradech se také během války pojí dvě velké osobní tragédie. Nejprve byla popravena Marie Spilková, která pracovala jako šatnářka a později také zahynula v Mauthausenu herečka Anna Letenská.

Divadlo Hybernia

Původní Dům u Hybernů vznikl spojením gotického kostela sv. Ambrože, který byl v letech 1652 – 1659 barokně přestavěn irskými františkány a kláštera, který k němu tito františkáni přistavěli. Současná podoba divadla náleží k přestavění na začátku devatenáctého století.

Poslední přestavba tohoto divadla skončila roku 2006. Divadlo se nachází v Praze v těsné blízkosti náměstí Republiky, přímo naproti Obecnímu domu. Dům u Hybernů sloužil dlouhá léta jako výstavní síň, kde se pořádaly různé tematické výstavy a přidružené kulturní akce. Například v roce 1986 se zde konala obří výstava s názvem 40 let československého znárodněného filmu.

Tam byla namátkově vystavena i socha Golema z filmů Císařův Pekař a Pekařův Císař. V kulisách této velké výstavy byla také natočena bláznivá komedie Velká filmová loupež pod režisérskou taktovkou Oldřicha Lipského. Jak již bylo řečeno, poslední velká přestavba se konala roku 2006, kdy bylo divadlo přestavěno na muzikálovou scénu. Na střeše domu byla také vytvořena turistům přístupná terasa s vyhlídkou. Vnější vzhled budovy však zůstal stejný, stejně tak původní klenba stropu uvnitř budovy.

Autorem celého projektu přestavby budovy je architekt Michael Klang. Kolaudace rekonstruovaného domu proběhla no konci roku 2006.

Městské divadlo Brno

Městské divadlo Brno je repertoárovým divadlem sídlícím v Brně, které se zaměřuje především na činoherní, hudební a a také produkci muzikálů. Divadlo najdeme na Lidické ulici v části Brno-Střed. V současné době má dva prostory na hraní. Jedná se o scénu činoherní se sedadlovou kapacitou 365 sedadel a hudební scénu Soudobou o maximální kapacitě 680 míst.

Ředitel divadla je v současné době pan Stanislav Moša, který také řídí uměleckou část činohry. Šéfem muzikálu je Petr Gazdík a zpěvoherním šéfem je Igor Ondříček. Divadlo disponuje také vlastním orchestrem, který se samozřejmě využívá zejména při muzikálech.

Přímo před budou scény činoherní se nachází brněnský chodník slávy, kde můžeme najít obtisknuté nějaké zasloužilé brněnské herce. Počátky Městského divadla v Brně sahají až do roku 1945, kdy bylo tehdejšími absolventy konzervatoře v Brně založeno Svobodné divadlo. Roku 1954 se pak divadlo přejmenovalo na Divadlo bratří Mrštíků a roku 1965 bylo přesunuto do Lidické ulice. K významným tvůrcům, režisérům a dramaturgům tohoto divadla patří například Václav Renč, Antonín Kurš a další. K nejvýznamnějším hercům divadla patřili například Josef Somr, Pavel Trávníček, Karel Jánský a spoustu dalších.

Divadlo Bez Zábradlí

Divadlo Bez Zábradlí má sídlo v Jungmannově ulici, u paláce Adria, v Praze. Ředitelem a zároveň také divadelním hercem je Karel Heřmánek, který toto divadlo, které je prvním soukromým divadlem v Čechách, založil. Bylo to v té době, když se v kdy se rozpadla scén Na Zábradlí roku 1990, ve které Karel hrál.

O manažerství Divadla Bez Zábradlí se stará manželka Karla Hana Heřmánková. Divadlo nejprve sídlilo v dnešním Žižkovském divadle, ze kterého se pak přestěhovalo do Ta Fantastika divadlo, o rok později pak do Vysočan.

Až později bylo Divadlo Bez Zábradlí přestěhováno do rozestavěného paláce Adria, ve kterém sídlí divadlo dodnes. Od roku 1996 je pravidelně pořádán Divadlem Bez Zábradlí festival nesoucí název Slovenské divadlo v Praze, kde jsou uváděny ty nejznámější a nejoblíbenější slovenské hry. Od roku 2004 také soubor Divadla Bez Zábradlí vyjíždí do Městského divadla v Karlových Varech, které má Karel Heřmánek v pronájmu.

V dnešní době v Divadle Bez Zábradlí narazíme na takové hry, jako například Michael Frayn: BEZ ROUCHA ANEB JEŠTĚ JEDNOU ZEZADU, Bernard Slade: DALŠÍ ROKY VE STEJNOU DOBU a spoustu dalších.

Divadlo Na Fidlovačce

Divadlo Na Fidlovačce je scénou divadla, která se nachází v pražských Nuslích přímo naproti Nuselskému pivovaru. Přímo před divadlem najdeme parčík Na Fidlovačce, přičemž směrem na východ se pak nachází stejnojmenná ulice. Stavba budovy, ve které se divadlo nachází, byla zahájena roku 1921, přičemž divadlo se slavnostně otevřelo 5. listopadu 1921 pod označením Tylovo divadlo.

V té době byly v repertoáru divadlo především operety. Během své existence divadlo hodněkrát změnilo označení, poslední proběhlo v letech 1963 - 1978, kdy bylo známo pod označením Hudební divadlo v Nuslích. Po této době divadelní budova do roku 1995 chátrala, proto pro ni byla založena Fidlovačka nadace.

Díky této nadaci bylo divadlo obnoveno a slavnostně zahájilo provoz roku 1998, a to Fidlovačkou od Josefa Kajetána Tyla. Pokud jde o herce tohoto divadla, tak ti zde nejsou v trvalém angažmá. Funguje to zde tak, že mají pouze uzavříté smlouvy na jednotlivá představení.

Pokud jde o nejznámější a nejobsazovanější herce tohoto divadla, tak bychom mohli určitě jmenovat například zakladatele Elišku Balzarovou nebo Tomáše Topfera.

Divadlo Na Jezerce

Tato známá divadelní společnost byla založena roku 2002, a to Janem Hrušinským. Navazuje tak na dlouholetou tradici rodiny, neboť příslušníci rodiny a předkové působí na scénách českých divadel téměř nepřetržitě. Pokud bychom měli jmenovat prvního rodinného divadelního průkupníka, byl by jím pan Ondřej Červíček, které provozoval divadlo již od roku 1883.

Za všechny osobnosti, které známe, a které prošly rodinou divadelní historií, bychom mohli jmenovat například v roce 1851 Josefa Kajetána Tyla anebo později, v první polovině 20. století například Josefa Kemra, Rudolfa Hrušínského a tak podobně.

Divadlo Na Jezerce se nachází na Praze 4. Divadlo bylo zřízeno v budově v parku v ulici Na Jezerce, která kdysi sloužila jakožto experimentální televizní studio. Odtud Československá televize v někdejším Československu vysílala pravidelné barevné televizní vysílání. Vysílalo se zde například pořad ústředního ředitele Jana Zelenky Vysílá Studio Jezerka.

V dnešní době v obsazení divadla najdeme například Jiřinu Bohdalovou, Jana Čenského, Jaroslava Duška, Jana Třísku, Miroslava Vladyku, Radka Holuba, Jana Hrušinského a spoustu dalších. V současnosti má ve svém repertoáru divadlo inscenace jako Lasky paní Katty, Na dotek, Petrolejové lampy, Othello a další.